9 července, 2026
Energetický štítek (PENB) 2026: co mění nová EU směrnice
Pokud letos nebo v příštích letech plánujete prodat či pronajmout nemovitost, energetický štítek pro vás přestává být jen formalitou. Evropská unie schválila novou směrnici o energetické náročnosti budov, známou jako EPBD IV, a Česko ji právě převádí do svých zákonů. V tomto článku shrnuji, co se mění, koho se změny týkají a co doporučuji udělat už teď.
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), lidově energetický štítek, hodnotí, kolik energie budova spotřebuje na vytápění, ohřev vody, větrání, chlazení a osvětlení. Podle výsledku zařadí nemovitost do třídy A (mimořádně úsporná) až G (mimořádně nehospodárná).
PENB dnes potřebujete v těchto situacích:
Průkaz platí 10 let a smí ho vypracovat pouze energetický specialista zapsaný v seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu. Za chybějící PENB hrozí pokuta až 100 000 Kč u fyzických osob a až 200 000 Kč u právnických osob.
EPBD IV je revize evropské směrnice o energetické náročnosti budov, formálně směrnice (EU) 2024/1275. Evropský parlament ji schválil v březnu 2024 a nahrazuje předchozí předpis z roku 2010. Členské státy měly povinnost převést její pravidla do národních zákonů do 29. května 2026. V Česku to znamená především novelu zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Cíl směrnice je jednoduchý na vyslovení a náročný na provedení: do roku 2050 mají mít budovy v EU nulové emise. Budovy dnes v Unii spotřebují zhruba 40 % veškeré energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů.
Zásadní posun je v závaznosti. Dosud šlo u starších budov spíše o doporučení, nově směrnice zavádí minimální standardy energetické náročnosti (MEPS) s konkrétními termíny. U nebytových budov počítá s renovací 16 % energeticky nejhorších budov do roku 2030 a celkem 26 % do roku 2033. U bydlení mají státy postupně snižovat průměrnou spotřebu celého fondu budov, přičemž největší pozornost směřuje právě na nejhorší třídy F a G.
Od roku 2028 se má standard budov s nulovými emisemi (ZEB) týkat nových veřejných budov, od roku 2030 pak všech novostaveb. Nové budovy budou muset nízkou spotřebu kombinovat s výrobou energie z obnovitelných zdrojů, typicky fotovoltaikou.
Novinkou jsou renovační pasy: dokumenty, které majiteli krok za krokem ukážou, jak dům postupně renovovat, kolik jednotlivá opatření ušetří a jaká je návratnost investice. Mají doplnit PENB a dát vlastníkům praktický plán místo pouhé známky.
EPBD IV postupně zavádí hodnocení uhlíkové stopy budovy za celý životní cyklus. U nových budov nad 1 000 m² se má výpočet a zveřejnění tohoto ukazatele uplatnit od roku 2028, u všech nových budov od roku 2030; přesné provedení v Česku určí národní pravidla.
Povinnost mít PENB v případech stanovených zákonem platí již dnes. Při prodeji nebo pronájmu proto ověřte, zda je průkaz platný, odpovídá aktuálnímu stavu budovy a zda je energetická třída správně uvedena v nabídce.
Z mé praxe vidím tři praktické dopady, které pocítíte dřív než samotné paragrafy:
Energetická třída se propisuje do ceny. Kupující i banky se na štítek dívají čím dál pozorněji. Dvě srovnatelné nemovitosti s třídou C a F se dnes prodávají za znatelně jiné peníze a rozdíl se bude s novými pravidly spíše prohlubovat. U tříd F a G je potřeba počítat s tím, že na ně míří budoucí renovační povinnosti, a kupující to do nabídky promítne.
Bez platného PENB se prodej zadrhne. Průkaz potřebujete už do inzerátu. Pokud vám mezitím propadl, nebo jste po jeho vystavení zateplili či vyměnili zdroj vytápění, nechte zpracovat nový. Lepší třída na papíře je jeden z nejlevnějších způsobů, jak zvednout hodnotu nemovitosti, kterou už jste reálně vylepšili.
Renovace přestává být jen nákladem. Na zateplení, výměnu oken nebo tepelné čerpadlo lze čerpat dotace z programů Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce. Investice do lepší třídy se často vrátí ve vyšší prodejní ceně.
Musím kvůli nové směrnici hned rekonstruovat?
Ne. Směrnice nezakazuje prodej ani pronájem méně úsporných budov a konkrétní české povinnosti určí až novela zákona č. 406/2000 Sb. Cílem je postupné zlepšování fondu budov, ne plošný zákaz.
Jak dlouho platí energetický štítek?
10 let od vystavení. Nový potřebujete dřív, pokud proběhla větší rekonstrukce nebo se změnily legislativní požadavky na hodnocení.
Kolik stojí pokuta za chybějící PENB?
Až 100 000 Kč pro fyzické osoby a až 200 000 Kč pro právnické osoby.
Platí povinnost PENB pro každou nemovitost?
Ne. Výjimku mají například budovy do 50 m² energeticky vztažné plochy nebo kulturní památky, pokud by splnění požadavků změnilo jejich charakter či vzhled.
Vyplatí se zlepšit třídu před prodejem?
Velmi často ano. Lépe hodnocená nemovitost se snáz financuje hypotékou, oslovuje širší okruh kupujících a prodává se za vyšší cenu. Konkrétní čísla vám rád spočítám pro vaši nemovitost.
Rok 2026 je zlomový: energetický štítek se z povinné přílohy mění v dokument, který reálně ovlivňuje cenu a prodejnost vaší nemovitosti. Kdo má průkaz platný, aktuální a v dobré třídě, prodává z pozice síly.
Plánujete prodej a nevíte, jak na tom vaše nemovitost energeticky je? Ozvěte se mi. Projdeme spolu váš štítek, možnosti zlepšení i prodejní strategii, která z energetické úspornosti udělá argument pro vyšší cenu.
Zdroje: směrnice (EU) 2024/1275 (EPBD IV), zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
