22 září, 2026
Energetický štítek a náklady na topení: proč se na ně kupující ptají právě na podzim
Každý rok mi to přijde stejné. V červnu nebo červenci se lidí na prohlídkách ptají na dispozici, balkon, výtah, parkování. Jakmile ale klesnou teploty a začne se topit, padne skoro na každé prohlídce ta samá otázka: „A kolik tu vychází topení?“ Není to náhoda. S topnou sezónou se náklady na bydlení najednou stávají hmatatelné, ne teoretické, a energetický štítek se z formality mění v jedno z hlavních kritérií výběru. Pojďme se na to podívat prakticky, ať víte, co vás jako prodávajícího čeká a jak se na podzimní otázky připravit.
Energetickému štítku se oficiálně říká průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Zařazuje nemovitost do jedné ze sedmi tříd, A až G, podle toho, kolik energie potřebuje na vytápění, ohřev vody, větrání, chlazení a osvětlení. Zjednodušeně: čím blíž k A, tím míň peněz odejde za energie.
Málokdo ví, že zákon vám jako prodávajícímu ukládá štítek předložit kupujícímu už při prohlídce nemovitosti, ne až při podpisu smlouvy. Přesně proto se otázka na topení objevuje tak často a tak brzy v procesu. Kupující o svém právu vědí a čím dál víc si ho hlídají.
Tohle je číslo, které kupující nejvíc zajímá, a právem. U bytu kolem 70 m² se roční spotřeba tepla mezi třídami liší v řádu jednotek až desítek tisíc kWh ročně. Třída A (moderní úsporná novostavba) se pohybuje řádově v jednotkách tisíc kWh za rok, zatímco byt ve třídě E nebo G, typicky nezateplený starší panelák nebo cihla bez rekonstrukce, spotřebuje klidně čtyř- až pětinásobek. Při aktuálních cenách tepla a plynu to v praxi znamená rozdíl v řádu desítek tisíc korun ročně mezi lépe a hůř hodnocenou nemovitostí podobné velikosti.
Přesně proto kupující štítek na podzim řeší tak intenzivně. V létě si nikdo neumí náklady na topení reálně představit, v říjnu s prvním zatopeným radiátorem už ano.
Tady bych rád byl konkrétní, protože pokuty nejsou zanedbatelné:
Výjimku mají jen menší jednotky do 50 m², rekreační objekty využívané méně než 4 měsíce v roce a památkově chráněné budovy.
Víc o tom, jak celý proces a jednotlivé třídy fungují, jsem podrobně sepsal v článku Energetická náročnost budovy – proč byste ji měli řešit?.
Horší energetická třída neznamená, že byt neprodáte. Znamená jen, že musíte pracovat s realitou jinak:
Energetická třída je jen jeden z faktorů, které kupující při rozhodování zvažují, ne jediný. Které další faktory nejvíc ovlivňují hodnotu nemovitosti, najdete v článku 10 faktorů, které ovlivňují hodnotu nemovitosti.
Podzim je období, kdy energetický štítek přestává být papír do šuplíku a stává se reálným argumentem u každé prohlídky. Mějte platný PENB, uveďte třídu v inzerátu a buďte připraveni o nákladech na topení mluvit otevřeně. Ušetříte si tím čas i vyjednávání, které by jinak přišlo o pár týdnů později stejně.
Pokud prodáváte a nejste si jistí, jestli váš PENB ještě platí nebo jak s horší třídou pracovat v ceně, ozvěte se mi, rád se na to s vámi podíváme.
Artem Saykin
Realitní makléř RE/MAX | Realitní makléř roku 2023 & 2024
+420 778 022 272 | artem.saykin@re-max.cz
Musím mít energetický štítek, i když prodávám malý byt?
Pokud má nemovitost méně než 50 m², povinnost se na ni nevztahuje. U větších bytů a domů je štítek povinný prakticky vždy při prodeji i pronájmu.
Co se stane, když štítek nemám a inzerát už běží?
Podle zákona musíte v inzerátu bez štítku uvést nejhorší třídu G, což vás na trhu zbytečně znevýhodňuje – i proto se vyplatí štítek zajistit ještě předtím, než nemovitost začnete nabízet.
Platí starý štítek, který jsme nechali udělat před lety?
Ano, pokud od vystavení neuplynulo víc než 10 let. Stačí zkontrolovat datum vystavení na dokumentu.
Zdroje: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (mpo.gov.cz) – Průkaz energetické náročnosti budovy; zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
